„Tam venku se všechno mění“ a návod na zvládnutí temných časů od J.K.R.

Mnoho lidí už cítí, že změna ve společnosti je nevyhnutelná. „Tam venku se všechno mění“, mění se to i v nás, a to kvapem. Média nepřestávají generovat strach a ti, kdo se jím nechávají nakazit, pomalu ztrácejí naději. Když sledujete mainstreamové zprávy, můžete už po pár dnech nabýt dojmu, že s tím, čemu čelíme, se nedá bojovat. Že je toho příliš a je to příliš obrovské, příliš mocné. Proti tomu všudypřítomnému setí hrůz, si můžete snadno připadat malí a bezmocní.

Pak už je jen krůček k tomu, mávnout nad tím rukou s tím, že tohle nemáte možnost změnit. Místo soustředění pozornosti na to, co můžete udělat, aby se vám žilo lépe, se přesunete k tématům jako dát si dobrou večeři, sledovat televizní programy nebo kde „utratit“ tu trochu peněz, co vyděláte v zaměstnání. To by nebylo tak špatné, ale jde o to, že se při tom postupně propadáte do apatie, takové zvláštní bezduchosti, jedete víc a víc v automatickém režimu, až úplně zapomenete, kým jste a proč tu jste. Každý sám vykonáváte svou práci, náročnou právě tak, abyste neměli moc bdělého prostoru ani energie na to, začít uvažovat nebo dívat se do sebe. Každý sám, zanořený do mobilu, nevnímající okolí, odpojený od celku i od sebe.

Mám ráda knihy o Harrym Potterovi. Je v nich odvaha i humor. J.K. Rowlingová do nich podle mě také jemně vetkala jistý návod na to, jak projít temnými časy. Když si Harry stýská, že kromě jeho kamarádů už mu nevěří nikdo, Lenka Láskorádová mu odpovídá:

„Tak to bych neřekla. Ale nejspíš jde o to, aby ti to tak připadalo. Kdybych já byla Ty-víš-kým, chtěla bych, aby sis připadal od všech odříznutý. Protože když jsi na všechno sám, nejsi takovou hrozbou.“

Jak pravdivá tahle slova jsou právě dnes, jsme se mohli všichni přesvědčit v uplynulých letech.

Chtěla bych psát o tom, že naděje na změnu není nikde venku, ale v nás. A tím MY myslím tebe i mě, každého. Každý z nás může uvažovat nad tím, jak přispět ke zlepšení celospolečenské situace, a žádný krok tu není moc malý, všechny jsou potřebné. Nenechte se ovládnout strachem a nekrmte ty, kteří ho zasévají, svou pozorností. Věnujte raději energii všemu tomu, co máte rádi, co se vám líbí, co ve vás probouzí živo(s)t. To má smysl kultivovat a nechat růst. Pečujte o svou spokojenost. Vezměte svoje štěstí do svých rukou.

Nevykonávejte věci jen proto, že vám to někdo řekl, ale přemýšlejte o nich a pak sami rozhodněte, zda to chcete udělat nebo ne. Jen vy víte, co je pro vás dobré a co ne. Jsme bytosti nadané vůlí, vědomím a velkou moudrostí. Někteří tomu však zatím nevěří.

Chtěla bych povzbudit ty, kteří už tuší, že změna je možná a chtějí aktivně tvořit lepší svět: Nejste na to sami, všude na světě je mnoho lidí, kteří to cítí stejně.

Tím klíčem je láska a propojení. Láska ve smyslu dobra a laskavosti, posilování mezilidských vztahů a vazeb, setkávání, dívání se jeden druhému do očí místo každý do svého černého zrcadla. Dělat to, co milujeme, co nám dává smysl, nenechat se ovládat strachem. Spojovat se, scházet se, komunikovat, povídat si spolu, sdílet, podporovat se.

Právě začal nový sluneční cyklus a do další fáze naší společné cesty vstoupí zase nová kvalita, energie na Zemi se proměňuje. Ať máme všichni v nadcházejícím období dostatek odvahy postavit se na stranu dobra a žít svůj plný potenciál ve všech oblastech.