Marodí celá rodina? Pravidla přežití

Přišly první plískanice a u vás doma (už zase) řešíte jen samé kýchání, smrkání, kašel a horečky? Co si budeme povídat, pokud celý den pečuješ o nemocné děti, je to celkově náročné, a co teprve, když onemocníš i ty a/nebo partner – to už jde fakt do tuhého. Jak to zvládnout s klidem a nezbláznit se? Tady jsou základní pravidla pro přežití v těchto drsných podmínkách.

• Respektuj tělo

Nechtěj toho po sobě příliš. Jestliže se tvé tělo brání nemoci a snaží se navrátit ztracenou rovnováhu, je dobré mu v tom v první řadě nebránit. Přijmi, že máš méně energie a nesnaž se to „přeprat“, naopak – nakládej s každou troškou své energie jako se vzácným kořením. To, že v průběhu dne zvládneš obsloužit základní potřeby své i nemocných členů rodiny, je až dost. To stačí. Nic dalšího neočekávej ani si nic dalšího neplánuj (viz další pravidlo).

• Nespěchá – odlož. Spěchá – deleguj.

Pokud jde o pracovní záležitosti, odlož na později vše, co může být odloženo. To, co spěchá (a opravdu nepočká), deleguj. V zaměstnání, ale často i v podnikání můžeš požádat někoho jiného (kolegu nebo blízkého člověka), aby místo tebe vykonal, co je potřeba. Pocit nezastupitelnosti je jen chiméra.

• Připomínej si dočasnost situace

Doby, kdy jsme jako děti leželi 14 dní doma s chřipkou a pak měli ještě na 14 dní omluvenku z tělocviku, jsou pryč. V dnešní době trvá běžná viróza nebo nachlazení podstatně kratší dobu, a tak kdykoliv tě začnou válcovat myšlenky typu „tohle nemůžu přežít“ nebo „zblázním se dřív, než se uzdravím“, opakuj si, že je to jen na pár dní. Otoč situaci ve svůj prospěch, a pokud tě aspoň na část dne může u marodů někdo vystřídat, zachumlej se do peřiny a využij čas třeba ke čtení.

• Masivně podpoř imunitu

Nemocí vysílené tělo je třeba podpořit, aby mohlo rychleji regenerovat. Povolej do služby ty nejlepší ochránce zdraví, jaké máš k dispozici. Někdo spoléhá na silný slepičí vývar, já osobně volím zelené potraviny. Vím, že naprostá většina imunity sídlí ve střevech, takže je zapotřebí ozdravit a vyživit střevní mikrobiom, aby se tělo dokázalo účinně bránit. Zelené potraviny aktivují samoléčebné schopnosti každé buňky a navíc přírodním způsobem, bez chemie a hned. Na rozdíl od mnoha léků nepotlačují příznaky nemoci, ale dodají tělu potřebné minerály, enzymy a přírodní antibiotické látky. Díky tomu umožňují zkrátit dobu léčby, anebo se nákaze úplně vyhnout (při preventivním užívání).

• Změň prostředí

Jste doma zavření 24 hodin denně, celý bdělý čas posloucháš pofňukávání dětí, v noci jim měříš teplotu a budíš se, kdykoliv zakašlou? Chce se ti křičet, máš o ně strach, jsi unavená a protivná už jsi i sama sobě? Jen klid, to je v pořádku, vždyť takový režim je opravdu vyčerpávající. Může tě na chvíli vystřídat partner, babička nebo teta? Využij toho, a i kdyby to mělo znamenat, že budeš na hodinku jen ve vedlejším pokoji nebo chodit kolem domu, už to ti pomůže dostat se do jiné energie. Změň prostředí, alespoň na pár desítek minut každý den.

• Relaxuj, odpočívej, pečuj o sebe.

Každá volná chvilka se hodí k dočerpání zdrojů. Tvoje vnitřní pohoda a klid se odrazí na atmosféře v celé domácnosti. Jakmile půjdeš nadoraz, budete se v tom všichni cyklit stále dokola. Je potřeba vědomě doplňovat energii, ať už je to třeba pětiminutová masáž obličeje pečujícím olejem, jít přes den spát spolu s dětmi, anebo třeba poslech harmonizujících zvuků. Pokud nemáš zrovna horečku nebo rýmu jako trám, zkus na chvíli otevřít okno dokořán a jen dýchat svěží podzimní/zimní vzduch.

• Všímej si, co tě dráždí

Možná je pro tebe celodenní péče o rozladěné a uplakané děti tak nesmírně náročná, že tě stojí spousty energie už jen udržet silné emoce na uzdě. Někdy to nevyjde a začneš křičet, vztekat se, možná se i ty sama rozpláčeš. Za prvé – budeš-li průběžně uvolňovat napětí a obnovovat síly, nebude se to stávat tolik. Za druhé -zkus si všímat momentů, které ve tvém těle takové reakce spouštějí (třeba si je i zapisovat), a jen si polož otázku „Co je za tím? Proč mě zrovna tohle tak moc triggeruje?“ Odpověď může být tvým klíčem ke změně prospěšné vám všem. Často to bývá strach a pochybnosti o tom, zda se dokážeme o své nejbližší postarat, hluboký strach, jestli jsme „dobré mámy“, naše vlastní vnitřní dítě, které potřebuje utěšit a podpořit. Může tam být i nespokojenost s tím, že se v té době musíme hodně upozadit (nerealizujeme se pracovně, kreativně), naplňujeme potřeby druhých a často přitom zapomínáme na sebe. Právě proto je obrovsky důležité si i v takových dnech dopřávat alespoň malé ostrůvky radosti.

Laskavost je klíčem, a jako vždy – začít je potřeba u sebe. Přijmi vlastní slabost a dokážeš ji snáze přijmout i u druhých.