5 věcí, které tě jako ženu dostanou zaručeně na pokraj sil

Máš-li na starosti děti, domácnost a třeba ještě podnikání nebo zaměstnání, je dobré znát své limity a umět skutečně cítit a ctít své tělo a jeho potřeby. Poznat, kdy už ti dochází síla a tomu přizpůsobit veškeré další činnosti. Mnoho žen to ale neumí a jdou s energií každý den až na dřeň. Týká se to i tebe? Který z těchto způsobů, jak se dostat až na pokraj sil, využíváš?

1. Chtít všechno zvládnout sama a neříct si o pomoc.

Přece nejsi nemehlo, ne? Zvládneš to, zvládneš to, zvládneš to! Sama. Nahodíš program Superžena – Supermatka a jedeš. Od rána do večera, ještě tohle, ještě tamto… Na konci dne už ani nevíš, jak se jmenuješ a nemáš daleko k pláči při představě, že zítra ten kolotoč začne nanovo. Hlavou ti běží, jak to asi zvládají ostatní ženy a kritický hlas někde uvnitř hned spěchá s odpovědí, že určitě daleko lépe než ty! A tak se přidává i pocit viny a selhání. Nevíš, co děláš špatně, ani jak z toho ven.

2. Touha po dokonalosti.

Ještě tady prach na poličce, ještě tady otisky dětských prstíků na šuplíku, ještě koupelna, ještě vyžehlit faldík na tričku… Možná kvůli nepořádku doma ani nezveš nikoho na návštěvu, a když, už ve dveřích se omlouváš, že nemáte zrovna perfektně naklizeno. Když už necháš partnera nebo děti, aby ti s něčím pomohli, nervózně je u toho kontroluješ a říkáš si, že to po nich stejně budeš muset opravit. Protože tak, abys s tím byla spokojená, to umíš jen ty.

3. Všem a vždy k dispozici. I když sama padáš únavou.

Kamarádka zavolá pozdě večer, že si nutně potřebuje s někým popovídat, a ty by ses nejradši naložila po celém dni do vany a koukala do zdi. Přesto řekneš ano a necháš ze sebe vysát i poslední zbytky energie. Ráda pomáháš a podporuješ ostatní, ale dát skutečnou a pravidelnou podporu i sobě, na to „nemáš čas“, anebo ti to připadá sobecké.

4. Pocit nedostatečnosti.

Neustálý, otravný a vlezlý hlásek ve tvé hlavě, který říká, jak nic, co děláš, nikdy nebude dost. Jak TY nikdy nebudeš dost. Rychlá, výkonná, naladěná, chápavá, podporující, vyhovující, schopná. Můžeš se přetrhnout, ale nestačí to. Porovnávání se s ostatními na sociálních sítích ti taky moc nepomůže a ať děláš cokoliv, máš pocit, jako bys měla být jinde nebo dělat něco jiného. Když tě někdo za něco ocení, trochu stydlivě to odmávneš pryč: „Vždyť to nestojí za řeč…“

5. Priority.

Když je uklízení důležitější než nabrání sil, zatímco si dítě dává odpoledního šlofíčka, je to svízel. Stejně jako dáš-li přednost třeba zavařování okurek, přestože už by sis opravdu potřebovala aspoň na chvíli sednout.

Poznáváš se v tom? Je v pořádku přiznat si, že i ty se sebou často nakládáš nelaskavě. Už jen to, že to uvidíš a uznáš, nastartuje proces postupné změny. Nemusíš z toho mít nepříjemné pocity nebo se nějak obviňovat. Je to zkrátka součást společenského vývoje a naší společné ženské cesty.

Výchova dívek a žen minimálně v posledních dvou generacích zahrnovala tlak na výkon, výsledky a neustálé posluhování všem kolem. Hlavně si na nic nestěžovat, všechno zvládnout a každému vyhovět. Být hodná holka a nepřekážet. Doba se ale změnila. Už dávno nemusíme nic „vydržet“, nebojujeme o přežití, naopak – žijeme v pohodlí, o kterém si naše babičky mohly nechat jen zdát. Je čas přestat se drancovat, vrátit se k sobě a začít lépe a vědoměji pečovat o svou ženskou energii.